Kalendář a svátky

Na jeden náš reálný půlrok připadá jedno roční období, tudíž je jeden herní rok (skládající se z klasických čtyř období) rozložen do dvou reálných let. Prvnímu roku se říká "letní rok" (odehraje se během něj jaro a léto), druhému pak "zimní rok" (odehraje se podzim a zima). Svátky se slaví během hraní ve volné hře a jejich začátek je vždy oznamován v bočním přehledu počasí.

Kalendář:
Mrazivec | Tajan | Poupěnec | Vrtkavec | Květec | Jahodan | Slunivec | Slaměnec | Větrovec | Lijavec | Opadan | Setmělec

(Měsíce odpovídají svým pořadím měsícům reálným; mrazivec = leden)

Legenda: Obecné svátky / Trpasličí svátky / Jižanské svátky / Severské svátky

Během roku se samozřejmě pořádají také různé turnaje, a to nejen pro muže rytířského či jezdeckého stavu. Může jít třeba o bruslení na zamrzlých jezerech, plavecké a rybářské soutěže... Pravidelně by se měl konat v polovině každého Lijavce (cca. březen/duben, po trzích) elfský svátek Dagshelgr a v polovině Vrtkavce (duben, během pivních slavností) pořádají Dračí jezdci ples.

Vychází-li datum svátku zrovna na časový skok, je jejich datum upraveno tak, aby se skoku svátek vyhnul.

Jaro

Otvírání studánek a lámání ledů (4. Poupěnce) | Symbolické zahájení jara, shledání u lesních tůní...
Sněženky (15.-16. Poupěnce) | Severské vítání jara a zároveň obětiny Matce za všechny, kteří přežili zimu. Na jihu se v této době oslavuje probouzení přírody a tím pádem i panenské bohyně Nanyayi.
Oslava jara a plodničky (17.-18. Poupěnce) | Ekvivalenty našich Velikonoc.
(Trhy I » 1.-4. Vrtkavce)
Výročí založení Dorú Areaby (18. Vrtkavce)
Dračí rej (4. Květce) | Jinak řečeno karneval, maškaráda, zkrátka průvod plný masek.
Divoké noci (15.-19. Květce) | Severské svátky plodnosti, mládí a konce zimy. Přeskakují se ohně, tančí se, hoduje a pije. Patronkou těchto svátků je Tanečnice.
Oslavy květin (15.-19. Květce) | Jižní obdoba Divokých nocí, která je uvedena pompézním průvodem, v jehož čele ženou květinami ověnčeného býka a krávu, symbolizující božský manželský pár Innaz a Ingal. Pořádají se bohaté hostiny, tance a obětuje se bohyni Katarhys.

Léto

Svátky cest (1.-4. Jahodanu) | Severský svátek zasvěcený Pocestnému. V tuto dobu děti většinou odchází z domu svých rodičů a seveřané tuto dobu považují za nejvhodnější pro cestování.
Svátky ohně (15.-17. Jahodanu) | Padající hvězdy, planoucí pochodně, průvody s lampiony....
Výročí Porážky (30. Jahodan) | Poslední den před začátkem nového roku, připomíná se porážka Galbatorixe a těžké časy, které za jeho vlády panovali. Lidé v tento den často vzdávají poctu Jezdcům jako připomínku toho, co Eragon vykonal pro Alagaësii
(Trhy II » 1.-4. Slunivce)
Gûnterova sláva (16.-18. Slunivce)| Bujará pitka přestrojená za soutěž v hodu kladivem.
Riegalina noc (1. Slaměnce)| Jižané tento svátek považují za nejmagičtější noc v roce. Zároveň ale věří, že se v tuto noc prohání po světě nejrůznější démoni a jiná magická stvoření, proto nevychází ven a věší si na dveře ochranná znamení. Někteří lidé se schází a vypráví si strašidelné historky.
Moření (2.-4. Slaměnce) | Severský svátek oslavující mytické vítězství boha Oristase nad mořským hadem. Pořádají se soutěže v rybaření, plavání a za velmi divácky populární se považuje také lovení ústy žab a jablek (se zavázanýma očima, samozřejmě).
Letní slunovrat (21. Slaměnce)
Vinobraní, medobraní, švestkobraní a Sklizňový rej (poslední dny Slaměnce)

Podzim

Svátky světel (15.-16. Větrovce) | Lampiony, světélka na vodě...
Točení kolem (4. Větrovce) | Den hraní v kostky, karty a hazard obecně; Svátek boha Fortyse.
(Trhy III » 2.-5. Lijavce)
Pivní slavnosti (16.-17. Lijavce) | Ekvivalent Oktoberfestu.
Zabíjačkové hody (15. Opadanu)
Svátek předků a Dny šedé mlhy (18.-30. Opadanu) | Jižní svátek vzpomínání na mrtvé. Jižané věří, že během těchto dní je možné navázat kontakt se zemřelými v Soumračné zemi. Dny šedé mlhy jsou zasvěceny bohu Angvardovi.
Vlčí hony (1.-30. Opadan) | Severská lovecká sezóna a období zvěřinových hodů. Před každým honem v tomto období přináší lovci krvavé obětiny Vlčici.
Ukládání (30. Opadan)| Severský svátek loučení s podzimem, během kterého většina rodin symbolicky uloží do hlíny ořech nebo hrách a modlí se k Otci, aby všichni její členové ve zdraví přežili zimu.

Zima

Pouštění draků (4. Setmělec) | (Nejen) papíroví draci a jejich závody.
Zimní slunovrat (kolem 21. Setmělce)
Spočínání (10.-30. Setmělce)| Dlouhé jižní svátky klidu, vzdělání, modliteb a léčení. Chrámy jsou přístupné těm, kteří se v nich chtějí uložit k léčivému nebo věšteckému snění. Zasvěceny jsou božské dvojici Sistral a Aštu, v určité dny se obětuje také bohu léčení Heliolovi.
(Trhy IV » 1.-4. Mrazivce)
Pálenkové dny (17.-18. Mrazivce) | Prakticky likvidace toho, co se nestihlo vypít na podzim.
Pálení paní Zimy (17. Tajanu) | Průvod a hranice, na které se pálí slaměná podobizna Zimy.